Cviky na lýtka

Ve stoje, nebo vsedě?

Rozdíl dělá anatomie, ne preference. Dvouhlavý lýtkový sval se upíná nad kolenem, takže pokrčená noha ho zkrátí a jeho podíl tvrdě osekne. Šikmý sval lýtkový začíná pod kolenem a pracuje bez ohledu na to, jak je noha postavená.

Odtud to rozdělení v seznamu. Výpony ve stoje, ať už s jednoručkami, s velkou činkou, ve Smithově stroji nebo na leg pressu, zatěžují obě hlavy, ale tvar lýtka, který vidíš z profilu, dělá dvouhlavý lýtkový sval. Výpony vsedě, se zátěží položenou na kolenou nebo na stroji s opěrkou, jsou jediný způsob, jak zatížit šikmý sval lýtkový bez účasti té druhé hlavy.

Když děláš jenom jednu verzi, bývá to ta ve stoje, protože v ní uneseš víc. Verze vsedě umí být překvapivě těžká i s malou váhou, a to není známka slabosti, jenom jiný sval pod zátěží.

Potřebují lýtka trénovat častěji?

Tahle otázka tu padá častěji než u kteréhokoli jiného svalu a důvod za ní je celkem všední. Lýtko zvedá celou tvou váhu s každým krokem, takže je zvyklé na opakovanou, střední zátěž - a dvě série přilepené na konec tréninku nohou pro něj můžou být zanedbatelný podnět.

V praxi nejčastěji uvidíš krátké dávky několikrát týdně, ve vyšších rozsazích opakování, s patou klesající úplně dolů v každém opakování. Ber to jako pozorování z posiloven, ne jako pravidlo. Co se v popisech těchhle cviků opravdu opakuje pořád dokola, je rozsah pohybu a tempo, ne počet sérií.

Švihadlo, jumping jacks a poskoky jsou jiná kapitola a v atlasu spadají taky pod lýtka. Zatěžují kotník rychle a v malém rozsahu, takže dělají něco jiného než výpon se zátěží. Jako rozcvička nebo kondiční práce fungují skvěle, ale plný pokles paty nenahradí.