Cviky na horní část zad

Kam zátěž přitahuješ?

Katalog je tady překvapivě přesný a vyplatí se ho číst pozorně. Přítah velké činky v předklonu vede osu ke spodní části hrudníku, Pendlay verze k břichu, přítah na kladce vsedě k podbřišku a jednoruční přítah k boku. Není to jeden a ten samý pohyb popsaný jinými slovy.

Čím výš tah končí, tím dál loket od trupu putuje a tím víc práce padne na střed zad a zadní deltový sval. Čím níž končí, tím blíž zůstává loket u žeber a tím větší podíl si vezme nejširší sval zádový. Proto spousta plánů nese jeden pohyb z každého konce toho rozsahu místo tří verzí toho samého.

Společné mají to, jak opakování končí. Stažení lopatek k sobě v horní pozici se v katalogu objevuje u přítahu s velkou činkou, u Pendlay verze i u kladky vsedě. Když se lopatky vůbec nehnou, většinu tahu odvedou paže a záda jenom drží pozici.

Proč shrugy zvlášť?

Shrugy jsou jediný pohyb v této skupině, ve kterém loket zůstává po celou dobu propnutý. Ramena jedou rovnou k uším a rovnou zpátky dolů a práci odvedou horní trapézy - tedy část, kterou přítahy zatěžují jen mimochodem, nikdy jako hlavní cíl.

Variant je dost: velká činka vpředu i za zády, trap osa, jednoručky na šikmé lavici čelem nahoru i dolů, dokonce i nad hlavou. Liší je hlavně úhel, ve kterém zátěž vůči trupu visí, a tím pádem i to, kde v rozsahu je pohyb nejtěžší.

Jestli je vůbec potřebuješ, závisí na zbytku plánu. Těžké přítahy a mrtvé tahy zatěžují trapézy už tím, že zátěž držíš v rukou, jen bez pohybu. Shrugy přidají práci přes celý rozsah ramene, což ani jeden z těch pohybů nedělá.