Cviky na dolní část hrudníku

Proč je tu skoro všechno dip?

Protože dip je jediný pohyb, který dá rameno přesně tam, kam tahle kategorie chce: trup v předklonu, paže jdou dolů a mírně dozadu. Popisy v atlasu se k tomu vracejí u každé verze, pokaždé stejnou větou o předklonu - bez něj se ze stejného pohybu stane cvik na triceps.

Druhá věc je zátěž. Dip je jediný cvik na hrudník s vlastní vahou, ke kterému se dá přidat zátěž přímo, a je to na seznamu vidět: vedle holé verze sedí varianty se zátěží, s výdrží a se zátěží provedené pomalu. Zbytek cviků bez náčiní takovou cestu nemá.

Kromě dipů ti zbývá lavice hlavou dolů a pár strojů. Moc jich není, protože lavice s negativním sklonem je vybavení, které nemá každá posilovna a doma v podstatě nikdo.

Kolik z toho seznamu je doopravdy dolní hrudník?

Míň, než název kategorie napovídá. Hrudník je jeden sval, jehož vlákna běží pod různými úhly do společného úponu na paži. To, kam dáš paži, mění, která z nich pracují nejvíc, ale zbytek to nevypne. Kdo tlačí na rovné lavici nebo dělá kliky, spodní vlákna zatěžuje už teď.

Praktický závěr je, že dolní hrudník je důraz, ne samostatný trénink. Nejlíp je to vidět u dipů, protože tam předklon mění úhel opravdu hodně. U kliků z tohohle seznamu zvednuté nohy nebo klek mění hlavně to, kolik tělesné váhy leží na rukou - to je otázka obtížnosti, ne toho, která část svalu pracuje.

Krátká odpověď pro každého, kdo chce jednu věc: dipy s předklonem. Jestli jsou dipy zatím mimo dosah nebo se ozývají ramena, lavice hlavou dolů odvede stejnou práci ve verzi, která se líp kontroluje.