Cviky na triceps s jednoručkami

Kde je jednoručka nejtěžší?

Gravitace táhne jednoručku svisle dolů, takže odpor v lokti je největší tehdy, když máš předloktí rovnoběžně s podlahou, a nejmenší, když stojí svisle. Z téhle jedné věty plynou tři úplně odlišné povahy cviků na tomhle seznamu.

Francouzský tlak je nejtěžší dole u čela a nahoře jednoručky stojí nad ramenem a triceps si na chvilku odpočine. Extenze nad hlavou je nejtěžší taky dole, jenže tam je paže k tomu ještě protažená, protože loket putuje za hlavu. Zapažování to má obráceně: na začátku jednoručka volně visí a v lokti neváží prakticky nic, a celý odpor se objeví na konci, v plném propnutí.

Proto se tyhle pohyby navzájem nezastoupí. Dva cviky z různých rodin zatíží rozsah jinak než dvě varianty jednoho vzorce, ať na papíře vypadají jakkoli podobně.

Jednoruč, nebo obouruč?

Slušnou část seznamu tvoří práce jednoruč a důvodů je několik. Každá paže pracuje sama za sebe, takže se slabší nemá za co schovat. Volná ruka podepře trup v předklonu nebo přidrží loket nad hlavou. Jednoruč se taky snáz pozná, jestli paže opravdu stojí, což chce každý z těch popisů.

Cenou je čas: všechno trvá dvakrát tak dlouho. Obouruční verze mají svoji vlastní výhodu, na kterou se snadno zapomene. Jedna jednoručka držená oběma rukama se dělí mezi dvě paže, takže dovolí přidávat zátěž po menších krocích než pár jednoruček.

Stojí za to podívat se zvlášť na to, kolik která poloha chce stabilizace. Extenze nad hlavou v sedě na lavici s opěrkou je hlavně práce loktů, protože záda mají o co se opřít. Tentýž pohyb ve stoje jednoruč už chce, aby se trup nenaklonil do strany, a v předklonu popisy rovnou žádají zpevněné břicho a rovná záda.