Kvadricepsy na kardio strojích

Vybuduje ti kardio stroj stehna?

Ne tak jako dřep a nemá smysl slibovat něco jiného. Sval roste z opakování odjetých blízko hranice toho, co ještě zvládne, a na rotopedu nebo na eliptickém trenažéru není jedno šlápnutí té hranici ani blízko - i když tě po čtyřiceti minutách nohy bolí stejně jako po silovém tréninku. Únava a růstový podnět jsou dvě různé věci.

Neznamená to, že tyhle stroje pro stehna nedělají nic. Zvedají pracovní kapacitu, udrží nějaký objem pro nohy i v týdnu bez velké činky a jako jediné odsud je můžeš dělat každý den, aniž bys to později platil. Pro někoho, kdo nohy netrénuje vůbec, je jízda na vysokém odporu znatelně lepší než nic.

Jedna výjimka stojí za zmínku. Varianty na ski ergu, kde záběr za madla doprovází dřep nebo výskok, opravdu jsou dřepový vzor prováděný proti odporu stroje. Mají blíž ke kruhovému tréninku než k sérii s činkou, ale ze všeho zdejšího zatíží kvadricepsy nejpříměji.

Který stroj dá stehnům nejvíc?

Rotoped. Sedíš a ruce jenom drží řídítka, takže nohy nemají práci s kým sdílet, a každá otáčka je napřímení kolena proti odporu, který si sám nastavíš. Čím vyšší odpor a čím pomalejší kadence, tím víc to připomíná silovou práci, i když jejím vzdáleným příbuzným zůstává.

Druhý je veslařský trenažér, s jednou výhradou. Je pravda, že záběr začíná odtlačením nohama, jenže jedno zabrání zapojí i záda a paže. Kvadricepsy si tu užijí dost, pokud udržíš správné pořadí, a skoro nic, jakmile začneš tahat rukama.

Eliptický trenažér a air bike jsou postavené tak, aby námahu rozdělily mezi nohy a paže - technické poznámky to říkají otevřeně, protože přesně o to u těchhle strojů jde. Běžecký pás zatíží stehna hlavně při brzdění každého kroku a běh do kopce přesune část práce na hýždě a lýtka. Všechny čtyři jsou výborné kondiční nástroje. Jako cviky na stehna jsou tím, čím jsou: prací, která náhodou prochází kolenem.