Cviky na kvadricepsy s kettlebellem

Proč jsou na téhle listině skoro samé dřepy?

Protože to, čím je kettlebell proslulý, není pohyb kolena. Swing, přemístění i trh pohání napřímení kyčlí, takže v atlasu bydlí pod hýžděmi, zadními stehny a zády. Na kvadricepsy zbyde to, co se dá dělat se zvonem v ruce: dřep v několika postojích, dřep ve výpadu, bulharská verze a výstupy na bednu.

Stranou stojí sumo mrtvý tah. Na listinu se dostane proto, že se v širokém postoji kolena ohýbají víc než v klasickém tahu, ale pod povrchem je to pořád kyčelní záves - a tak se k němu vyplatí chovat, včetně výběru váhy.

Krátký seznam neznamená slabou pomůcku, znamená dělbu práce. Jestli máš doma jeden kettlebell, stehna ti pokryje goblet dřep a dřep ve výpadu. Co bude chybět, je velká zátěž - a jeden zvon žádný postoj těžším neudělá.

Jeden kettlebell, nebo dva?

Jeden, držený obouruč před hrudníkem, je výchozí volba a nejsnáz se dělá pořádně. Jeden držený u boku, v poloze suitcase, vypadá jako tentýž cvik, ale není: nohy pracují stejně, zatímco trup celou sérii brání náklonu ke zvonu. Je to rozumná volba, když nemáš nic těžšího a lehký zvon už nohy neunaví.

Dva kettlebelly nesené podél těla zátěž zdvojnásobí, jenže přinesou nový problém: zvony visí vedle nohou a v hlubokém dřepu se prostě opřou o zem dřív, než stehna dojdou tam, kam měla. Odtud varianta, kdy stojíš na dvou stepech - zvon má najednou kam klesnout a rozsah pohybu se vrátí do normálu.

Jestli kupuješ první zvon kvůli nohám, vyplatí se vědět, že s ním bude tahle listina vypadat kratší, než ve skutečnosti je. Změna postoje, přechod na jednu nohu a podložení chodidla na bednu ti dají víc stupňů obtížnosti než regál se zvony v několika velikostech.